Krajina srdce

Tisk

Nadějkov

Zaměření: Regionální
Typ: dotace a granty
Obec: Nadějkov
Region: Krajina srdce

 Nadějkov leží v přírodním parku Jistebnická vrchovina, uprostřed malebné kopcovité krajiny s lesy, pastvinami a rybníky.  Obec má dnes okolo 730 obyvatel, nichž asi dvě třetiny bydlí přímo v Nadějkově, ostatní žijí v sedmnácti osadách s půvabnými názvy – Bezděkov, Brtec, Číčovice, Hronova Vesec, Hubov, Chlistov, Kaliště, Křenovy Dvory, Modlíkov, Mozolov, Nepřejov, Petříkovice, Pohořelice, Starcova Lhota, Šichova Vesec, Větrov a Vratišov – a na několika samotách. Zdejší krajinu, která si zachovala osobitý ráz, si oblíbili i chalupáři. Řada z nich zde tráví všechny volné chvíle a zapojuje se do různorodých místních aktivit.

            První písemná zmínka o Nadějkově se objevuje ve druhé polovině 14. století. V místech dnešního zámku tehdy stávala kamenná tvrz, obehnaná vodními příkopy. Počátkem 16. století se  pány Nadějkova stali rytíři Doudlebští z Doudleb na Malši, tvrz přestavěli a obklopili ji rybníky. Od poloviny 17. století se majitelé panství často střídali. Jan Franz, měšťan a radní Nového Města Pražského, nechal v letech 1695-1702  přestavět kostel Nejsvětější Trojice, Václav Ignác hrabě Dejm ze Stříteže dal v roce 1739 postavit farní budovu. Díky Apolonii Scherzerové, baronce z Kleinmühlu, jsou v kostele od roku 1758 vzácné barokní varhany od varhanářské rodiny  Semrádových. Přímluvou Karla, hraběte z Mitrovic, se Nadějkov v roce 1848 stal městysem s právem pořádat čtyři výroční trhy. Poslední šlechtická majitelka, hraběnka Karolina Vratislavová – Kokořová, opravila zámek a nechala upravit okolní park; zemřela v roce 1917 a je pochována v hrobce na místním hřbitově. Panství odkázala akademickému malíři Karlu Beckovi, který je autorem oltářního obrazu v místním kostele. Říká se, že k němu stáli modelem nadějkovští obyvatelé – Bůh otec má podobu kováře Hermy, andělíčci tváře zdejších dívek a jeden z nich i samotné paní hraběnky.

            Z významných obyvatel Nadějkova si připomeňme alespoň několik jmen. Vlastenecký farář Antonín Čechoslav Fikar, který se v roce 1848 stal i prvním poštmistrem a starostou obce, podporoval školu, založil knihovnu a stál u zrodu ochotnického divadla. Na nadějkovské faře poskytl útočiště svému příteli, spisovateli Prokopu Chocholouškovi, který zde strávil poslední dny svého nelehkého života a je pohřben na místním hřbitově. V hájence u Kaliště se v roce 1876 narodil Rudolf Kepl, člen československého odboje za první světové války a spolupracovník T. G. Masaryka. Ve druhé polovině 20. století v Nadějkově žil a pracoval Bohuslav Hedvik, originální malíř, učitel a ochránce přírody.

            Okolím Nadějkova prochází několik značených turistických cest, cyklostezek a upravovaných lyžařských tras, které jsou součástí Greenways Čertovo břemeno. Naučná stezka  a obnovená cesta na vrch Homole seznamují návštěvníky se zdejšími přírodními zajímavostmi, památkami a pověstmi. V některých osadách se zachovaly původní roubené chalupy, téměř na všech návsích a při cestách najdeme pečlivě udržované drobné sakrální stavby: boží muka, zvoničky a kříže, k nimž se často váže vyprávění o tragické události. Nejvýznamnější z nich je kříž na Stačím vrchu, pod nímž jsou údajně pohřbeni Švédové, kteří se v roce 1645 pokusili dobýt nadějkovskou tvrz, a skalní kaplička „Lourdy“ u Modlíkova. Kamenná stéla v lesích u Chlístova je považována za doklad o keltském osídlení zdejšího kraje. Za zmínku stojí i přírodní zajímavosti: rybník Zeman u Pohořelice se vzácnou třtinou nachovou, vstavačové louky u Mozolova a památné stromy – buky v Hubově a Pohořelici a lípa v Mozolově.

            K tradičním nadějkovským spolkům – hasičům, myslivcům, včelařům a členům Sokola – postupně přibyl obnovený ochotnický spolek Fikar, Okrašlovací spolek a skautský oddíl.  Díky členům spolků a dalším aktivním obyvatelům Nadějkova a jeho osad, ať už zde bydlí trvale nebo přijíždějí na víkendy, se v obci pořád něco děje. Řadu akcí v posledních letech podpořili nebo uspořádali také duchovní správci zdejší farnosti, bratři premonstráti z kláštera v Milevsku. Na  divadla, koncerty, masopustní průvod, letní kino, společné moštování, sázení alejí, besedy, plesy, různé sportovní aktivity nebo akce pro děti často přijíždějí i návštěvníci z okolí. 

            Po dobrých zkušenostech s komunitním plánováním odstartovala v Nadějkově začátkem roku 2015 práce na vytvoření Programu rozvoje obce, do níž by se měla zapojit široká veřejnost. Jejím cílem je, aby Nadějkov byl v roce 2025 prosperující, turisticky atraktivní obcí s kvalitní školou, rozvinutou infrastrukturou a spokojenými obyvateli… doufejme, že se to společným úsilím všech zúčastněných podaří.

 

Kompletní audio-záznam rozhovoru s panem Jindrákem naleznete na adrese https://youtu.be/y5IbtbZIidY

 

 

Fotogalerie
Newsletter
Kalendář akcí